+420 737 287 300|info@joze-plecnik.cz

II. Razstava Unescova kulturna dediščina in češko-slovenska sled

II. Razstava

Unescova kulturna dediščina 2024 in češko-slovenska sled

Kdaj: v sredo, 19. junija 2024, ob 18. uri

Kje: v sejni sobi T. J. Sokol Pardubice I, Jiráskova 29, 53002 Pardubice I – Zelené Předměstí

NAJVEČJA PREDSTAVITEV

slovenske kulture doslej  na češkem (113 predmetov) že drugič letos. 

Program:

Obsegal bo pozdrav gostov, nato pa bo sledila projekcija kratkega dokumentarnega filma film Češka koča a česko- slovinská vzájomnost (2022). Producenta in investitorja filma sta družbi ALPY spol. s r. o. in Lidé&Hory, s. r. o., promotor projekta, režiser, scenarist in komentator pa je Ladislav Jirásko. Film s pomočjo več kot 400 zgodovinskih fotografij in drugih dokumentov predstavlja obdobje od leta 1897 (začetek češko-slovaškega sodelovanja na področju pohodništva in alpinizma) do leta 2020 (120 let obstoja Češke koče). V okviru projekcije bo potekal tudi pogovor z avtorji in gosti projekcije in razstave. Po projekciji bo organiziran voden ogled VSEH razstav.

Udeležba na otvoritvenem programu je brezplačna.

Na otvoritvi bodo predstavljene tri panelne razstave

  • slovenskega dela projekta UNESCO (vse slovenske navedbe na svetovnih seznamih – 21),
  • Češko-slovenske sledi (portreti osebnosti in institucij iz zgodovine in sedanjosti medsebojnih odnosov in nacionalnih korenin – 82) in
  • TOP 10 (velikoformatne fotografije 10 najbolj obiskanih turističnih destinacij v Sloveniji).

Skupno bomo predstavili približno 113 predmetov in doslej najobsežnejšo predstavitev Slovenije. Vse razstave bodo postavljene na ograjenem sokolskem igrišču na Jiraskovi ulici in bodo trajale do 10. julija 2024.

Veselimo se vaše udeležbe na tem edinstvenem srečanju kulture, zgodovine in mednarodnega prijateljstva.

Pridite odkrivat, sodelovat in se navdihovat!

Kulturní Dědictví UNESCO 2024 a Česko-slovinská stopa 

Kdy: ve středu 19. června 2024 od 18.00 v zasedací místnosti T.J. Sokol Pardubice I.

PROGRAM ZAHÁJENÍ

Proběhne ve středu 19. června 2024 od 18.00 v zasedací místnosti T.J. Sokol Pardubice I. Součástí bude zdravice hostů a pak proběhne rojekce dokumentárního krátkometrážního filmu Češka koča a česko- slovinská vzájemnost (2022). Producentem a investorem filmu jsou společnost ALPY spol. s r. o. a Lidé&Hory, s. r. o., nositelem projektu, režisérem, scénáristou i autorem komentáře je Ladislav Jirásko. S využitím více než 400 historických fotografií a jiných  dokumentů přibližuje film období od roku 1897 (začátek česko-slovinské spolupráce v oblast turistky a alpinismu) až do roku 2020 (120 let existence chaty Češka koča). Součást projekce bude i beseda s autory, ale i hosty projekce i výstavy. Po skončení proběhne i komentovaná prohlídka VŠECH výstav.

Program zahájení je zdarma.

Těšíme se na vaši účast na tomto jedinečném setkání kultury, historie a mezinárodního přátelství.

Přijďte objevovat, sdílet a inspirovat se!

ZÁŠTITY A PODPORA

Záštita: premiér Vlády ČR Petr Fiala, Ministerstvo kultury ČR, MŠMT ČR 

Finanční podpora: Město Pardubice , Slovinský spolek Josipa Plečnika s podporou Úřadu vlády Slovinské republiky pro zahraniční Slovince 

Spolupráce: Slovinský spolek Josipa Plečnika, Český odbor Slovinského planinského družstva 2017, ALPY spol. s.r.o., T.J. Sokol Pardubice I

Organizator:

Ing. Jiří Králík autor, organizátor a dramaturg IČ: 16377249 Michalská 660, 68603 Staré Město

„Z izjemo Slovakov bi težko našli še dva slovanska naroda, ki bi ju med seboj povezovala tako tesna duhovna povezanost kot Slovence in Čehe.“ Václav Havel

Pomembne osebnosti in institucije medsebojnih kulturnih in družbenih odnosov – češke osebnosti (dejavne v Sloveniji) in slovenske osebnosti (dejavne v čeških deželah, s češkimi koreninami ali vplivom na češko okolje). Prednost so imele osebnosti obeh narodnosti, ki so se rodile v naših deželah ali imajo tu svoje korenine (starši, stari starši, zakonci). Pa tudi tistim, ki so se rodili v Sloveniji in imajo v naših deželah pomembno ustvarjalni prispevek ali pa jih spominja pomemben spomenik. V primeru čeških osebnosti bodo to predvsem tiste s slovenskimi koreninami ali s pomembnimi ustvarjalnimi dosežki v Sloveniji. Slovenija je bila naseljena že v prazgodovini in je bila del rimskega imperija. Iz tega obdobja izvira več pomembnih rimskih naselij. Sečoveljske soline so bile eden glavnih virov soli za Rim. Predniki Slovencev so se na ozemlje današnje Slovenije preselili v 2. valu preseljevanja narodov. V sodelovanju s Čehi so naseljevali obsežna območja srednje Evrope. Bili so del Smovega cesarstva in pozneje Koroške vojvodine. Franki so slovensko ozemlje osvojili v 8. stoletju. Češki kralj Přemysl Otakar II. je s poroko z Margareto Babenberško pridobil Zgornjo in Spodnjo Avstrijo ter tudi Štajersko. Leta 1270 si je začasno priključil Koroško in Kranjsko. Leta 1276 se je bil Otakar prisiljen odpovedati svojim ozemljem v korist Rudolfa Habsburškega. Celjski grofje, rodbina z predniku iz Bavarske, ki ji je uspelo združiti večino današnje Slovenije, so bili prav tako povezani z deželami češke krone. Barbara, hči celjskega grofa Hermana, se je poročila s Sigismundom Luksemburškim, ki je bil češki kralj, in tako postala češka kraljica. V času vladavine Karla IV, češkega kralja in rimskega cesarja, je Sveti rimski imperij vključeval tudi ozemlje Krajnske. Celjski grofje, avtohtono slovensko plemstvo, so leta 1456 izumrli, kar je pomenilo, da je bilo slovensko ozemlje pod nadzorom tujega plemstva. Od leta 1526, z izjemo med napoleonskimi vojnami, so Čehi in Slovenci živeli skupaj v habsburški monarhiji. Zlasti v 19. in 20. stoletju so bili Slovenci deležni češke kulturne in politične pomoči in podpore, predvsem pomembna in vidna so dela slovenskega arhitekta Jožeta Plečnika na Češkem.

„S výjimkou Slováků bychom těžko hledali dva jiné slovanské národy, které jsou navzájem spojeny tak těsným duchovním vztahem jako Slovinci a Češi.“ Václav Havel

Významné osobnosti a institucí vzájemných kulturních a společenských styků – české osobnosti (aktivně působící ve Slovinsku) a osobnosti slovinské (působící v českých zemích, s českými kořeny či vlivem českého prostředí). Byly přednostně vybrány osobnosti obou národností, narozené v našich zemích, či mající zde své kořeny (rodiče, prarodiče, manželé). Ale také narozené ve Slovinsku s významným tvůrčím pobytem v našich zemích, popř. s výraznou památkou je připomínající. U českých osobností to budou zejména ty, které mají slovinské kořeny, či vykazují významné tvůrčí počiny ve Slovinsku. Slovinsko bylo osídleno v pravěku a bylo součástí Římské říše. Z této doby pochází několik důležitých římských sídel. Saliny v Sečovlje byly jedním z hlavních zdrojů soli pro Řím. Předkové Slovinců se přesunuli na území současného Slovinska v 2. vlně stěhování národů. Ve spolupráci s Čechy osídlili rozsáhlá území střední Evropy. Byli součástí Sámovy říše a později Koruntánského vévodství. Frankové ovládli slovinské území v 8. století. Český král Přemysl Otakar II. získal sňatkem s Markétou Babenberskou Horní a Dolní Rakousy a také Štýrsko (Štajerska). Roku 1270 přechodně připojil ještě Korutany (Koroška) a Kraňsko (Kranjska). Roku 1276 byl Otakar donucen vzdát se svých území ve prospěch Rudolfa Habsburského. Celjská hrabata, rod německého původu, kterému se podařilo sjednotit převážnou část prostoru, kde se dnes nachází Slovinsko, měla také své vazby na Země Koruny české. Barbora, dcera celjského hraběte Heřmana, si vzala Zikmunda Lucemburského, který byl český král, a tím se stala českou královnou. Za vlády Karla IV., českého krále, římského císaře, zahrnovala Svatá říše římská i území Kraňska. Celjská hrabata, domácí slovinská šlechta, vymřela v roce 1456, což znamenalo, že slovinské území bylo pod kontrolou cizí šlechty. Od roku 1526 s krátkou výjimkou v období napoleonských válek žili Češi a Slovinci společně v Habsburské monarchii. Zejména v průběhu 19. a 20. století Slovinci využívali české kulturní i politické pomoci a podpory, nejvýznamnější je působení slovinského architekta Jože Plečnika v ČR.

27 května 2024|Dogodki, Pretekli|

Sdílejte tento příspěvek na sociální síti!

Přejít nahoru